Pokud máte zájem o spřátelení, piště mi to prosím SEM !!!Díky předem:)

A pokud máte zájem o to, abych vám zaslala pokračování Satan proles na mail, stačí jen napsat na mail, který jsem kvůli tomu vytvořila, a ze kterého vám to budu posílat... Je to: Satan.proles@seznam.cz :)...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

..HOME..


1.část-Nový domov

26. února 2009 v 15:56 | Dara |  Krásné 1.výročí přeje Jessica

Tady je 1.část mojí (už dokončené) povídky ,,Krásné 1.výročí přeje Jessica'' :)...Snad se vám bude líbit :)..



Děj:
Tohle je fiction, kde už Bella rok žije s Edwardem ve spokojeném manželství. Vše se ale změní, když přijde Jessica, která už rok a půl chodí se svým přítelem Markem. Jak brzy zjistíte, ten název této povídky je spíše ironie. Ale i tak, příjemnou četbu!








Část 1.-Nový domov
Bellin pohled
,,Krásné 1. výročí'' pošeptal mi Edward do ucha, když mi rozvazoval šátek, kterým mi překryl oči, abych nic neviděla. Jakmile mi šátek spadl z očí, snažila jsem se trochu rozkoukat. Byla sice tma, ale nakonec se mi to podařilo. Stáli jsme před jedním obrovským domem. Byl o něco menší, než dům Cullenových, ale rozhodně byl o dost větší, než ten náš byteček, ve kterém jsme už přes rok žili. Já a Edward jsme chodili na Dartmouth a bydleli jsme v jednom podnájmu poblíž školy. Bylo to nic moc, ale byli jsme sami.
,,Líbí?'' zeptal se a omotal mi ruce kolem pasu. Stál za mnou, takže jsem se o něj mohla opřít.
,,Dej mi minutku'' řekla jsem a dál se kochala nádherou domu. Byl na menší loučce. Nedaleko byl slyšet potůček.
,,Úplně jako doma, viď?'' zašeptal mi do vlasů. Jen jsem přikývla.. A měl pravdu.. Skutečně jako doma. Jen to mělo pár rozdílů. Tento dům byl natřený hnědě, ale nejpodstatnější rozdíl byl ten, že tenhle dům byl jenom náš. Náš a nikoho jiného..
,,Děkuju'' řekla jsem mu po chvíli, kdy už jsem se zmohla na slovo.
,,Ehmm.. Cože?'' řekl hned. Asi jsem ho vytrhla z nějakého toku myšlenek. Otočila jsem se k němu a dala mu ruce kolem krku.
,,Děkuju.. Je překrásný..'' zopakovala jsem a stoupla jsem si na špičky, abych ho mohla políbit. Polibek mi oplatil..
,,Podíváme se dovnitř?'' navrhl.
S úsměvem jsem přikývla. Úsměv mi oplatil a nabídl mi rámě. Já ho přijala a on už mě táhl k domu. Před schody na verandu mě vzal do náruče a donesl mě dovnitř. Vstoupili jsme do velké předsíně. Sundal mi kabát a pověsil ho na háček. Nevím, proč tolik naléhal, abych si na sebe vzala ty modré šaty, které mi sám koupil. Jistě, chápala jsem, proč modré, prý má pro tuhle barvu slabost, když jí mám na sobě já, ale doteď jsem nechápala proč. Ale až teď mi to docvaklo.. Sundal si sako a skopl boty. Já ho napodobila. Byl tam teplý koberec. Příjemně šimral..
,,Pojď, provedu tě'' řekl, vzal mě za ruku a vedl mě chodbou. Šli jsme kolem několika dveří a došli jsme na konec chodby. Přímo proti nám byly dvoukřídlé posunovací, skleněné dveře, ale přes sklo nebylo nic vidět. A potom byly z každé strany jedny dveře. Zamířila jsem k těm dveřím přímo proti nám..
,,Kam to jdeš? Sem půjdeme až potom..'' usmál se a dal mi pusu do vlasů.
,,Tak kam tedy?'' zeptala jsem se.
Hlavou nepatrně naznačil k těm dveřím napravo. Ale bylo to tak nepatrně, že jsem si nebyla jistá, jestli jsem si to nevymyslela. Trochu víc se pousmál..
,,Ty vpravo'' řekl..
Takže jsem si to nevymyslela..
,,Tady začneme,otevři..'' dodal.
Nedočkavě jsem sáhla po klice a otevřela dveře dokořán. Jediné, na co jsem se potom zmohla, bylo stát tam a zírat s otevřenou pusou jako idiot. Edward se jen uchichtl a zeptal se.
,,Tak co na to říkáš?''
,,Já.. nevím co říct..'' přiznala jsem. Stáli jsme v místnosti, kde byly skoro všude samé exotické květiny. Ale uprostřed místnosti byl velký bazén.
,,Myslím, že tady si Emmett užije, až přijede na návštěvu. Vlastně jediný, kdo to tady viděl, byla Esme. Ona to tady všechno zařídila. Je to takové.. Velmi útulné..'' dodal ještě..
,,Vážně to tady ještě nikdo neviděl??'' ptala jsem se ohromeně..
,,Ne.. A ani nikdo o tom neví, že máme vlastní dům. Ví to jen Carlisle, Esme a Alice samozřejmě..'' odpověděl mi.. Nevím, jak dlouho jsme tam tak stáli, ale po chvíli mě Edward opět vzal za ruku a táhl mě zpět na chodbu.
,,A co tamty dvoje dveře?'' ptala jsem se.
,,Tam půjdeme až na konec'' řekl a hodil po mě tajemným úsměvem. Potom jsme došli k dalším dveřím. Byla jsem zvědavá, co to bude teď.. Edward vzal za kliku a otevřel dveře. Byl to obývací pokoj. Vše bylo sladěné do béžové barvy a dohromady to dávalo velice dobrý dojem. Na podlaze bylo linoleum, ale veprostřed místnosti byl huňatý koberec béžové barvy, na kterém byl konferenční stolek z tmavého dřeva a kolem dvě stejné sedačky. Na protější stěně byla velká plazmová televize a kolem skříně ze stejného dřeva, z jakého byl konferenční stolek. Když jsem byla člověk, nadávala bych na ten komfort, ale teď když už jsem upír jsem si na to zvykla.
,,Dokončíme prohlídku?'' zeptal se opět po chvíli a dal mi pusu na krk a ruce kolem pasu.
,,Mm..Hmm'' souhlasila jsem. Vyšli jsme na chodbu a vešli hned do protějších dveří. V tom pokoji, který byl sladěn do bíla bylo piano a kousek dál schody do druhého patra. Sloužil taky jako knihovna. Byl tam krb a před ním dvě křesla a kolem samé knihy. Zatím v každém pokoji bylo rádio, nebo hi-fi souprava. A ani tenhle pokoj nebyl výjimkou.
,,Promiň, ale já bych to bez piana nevydržel'' omlouval se.
,,Ale prosím tě.. Mě to vůbec nevadí.. Třeba mě naučíš hrát.. A když ne, tak si velmi ráda sednu tady na křeslo a budu poslouchat, jak hraješ.'' Usmála jsem se.
,,Tak dobře.. Pojď'' řekl a vedl mě k pianu.
,,Podívej'' řekl a ukázal na bok piana. Stálo tam ,,Bella a Edward, k jejich 1. výročí''
,,Páni..'' vzdychla jsem..
,,To je od naší rodiny..'' řekl..
,,Nádhera.. Musíme jim poděkovat..'' řekla jsem rozhodně. Pak jsem si opět všimla knih.. Šla jsem k nim.. Edward mě následoval.
,,Jak je to seřazené?'' zeptala jsem se.
,,Podle jména, myslím..'' řekl..
,,Hledáš něco konkrétního??'' ptal se.
,,No.. Chtěla jsem se podívat, jestli tady není…'' nechala jsem větu schválně nedokončenou, aby trochu přemýšlel a dělala, jako že se koukám po písmenech.
,,Na Větrné hůrce..'' povzdech si..
,,Přesně tak..'' souhlasila jsem s úsměvem.
,,Jak jsi to uhodl?'' ptala jsem se..
,,Poslední dobou nečteš nic jiného..'' řekl pobaveně. A jinak, ta knížka je tady''. řekl a sáhl do jedné poličky a vytáhl trochu ošoupanou knížku. Ale i tak byla v mnohem lepším stavu, než ve kterém jsem ji měla já. Knížku mi podal..
,,Díky'' řekla jsem a rychle mu vlípla letmý polibek.
,,Takže.. Co jsme ještě neviděli?'' ptal se a přišel blíž ke mně. Zřejmě chtěl odvrátit moji pozornost od knih..
,,No.. Kuchyň,…'' začala jsem vyjmenovávat místnosti, které jsme ještě neviděli.
,,A?'' řekl a přitáhl si mě k sobě.
,,Mám takový dojem, že..ložnici?'' řekla jsem a zajela mu rukama pod svetr. Netuším jak, ale najednou mě vzal do náruče a vyletěl se mnou schody nahoru. Opět jsme stáli v hale, ke byl stejný koberec jako dole. Bylo tam několik dalších dveří.
,,No.. Nerad bych to protahoval… Takže.. Tady jsou pokoje pro hosty. Převážně pro naší rodinu, když přijedou na návštěvu. Myslím, že v brzké budoucnosti tady budou hodně často'' uchichtl se a pokračoval.
,,Támhle je koupelna, je větší, než u nás, ve Forks..'' dodal.. Snažila jsem se představit si větší koupelnu, než tu, kterou měli Cullenovi. Nějako mi to nešlo..
,,A tady je naše ložnice..'' řekl a dovedl mě ke dveřím. Oba jsme najednou vzali za kliku a otevřeli dveře. Byla tam obrovská manželská postel. Na protější stěně ode dveří byla stěna, kterou tvořila jen okna. Byl tam červený koberec a červené závěsy. Na protější stěně od postele byla stěna, na které nebylo nic jiného, než police s Edwardovými CDčkami a jeho hi-fi soupravou.
,,Páni..'' hlesla jsem.
,,To zdaleka není všechno'' zašeptal mi do vlasů..
,,Že ne? Tak co ještě?'' ptala jsem se.. Jen se usmál a letěl se mnou dolů. Šel se mnou k těm dvěma neotevřeným dveřím.
,,Takže.. Jaké dvě poslední místnosti jsme neviděli?''
,,Jídelna a kuchyň'' řekla jsem, i když jsem věděla, že tyto dvě místnosti nebudeme tolik používat, jelikož jsme byli upíři. Edward mě přeměnil chvíli po svatbě. Bylo to jako svatební dar. Díky mé schopnosti, kterou jsem si přenesla ze svého lidského života jsem byla schopna na dobu určitou odolat pachu krve. Ale jako každý upír jsem ji potřebovala pro existenci. Takže díky této schopnosti jsme s Edwardem mohli rovnou nastoupit na školu a nemusela se učit ovládat svůj hlad. Ale i tak jsme teď měli za sebou úspěšný první rok na vysoké.
,,Jdeme'' řekl a otevřel dveře nalevo. Tam byla kuchyň. Byla sladěna do béžové barvy, jako většina domu. Kuchyň od jídelny dělil pouze pult. V jídelně byl podlouhlý stůl a kolem něj osm židlí. V normální den by to byla jen obyčejná jídelna, ale ale dnes večer to bylo výjimečné. Všude plápolaly svíčky a všude byly růže. Edward jednu vzal a dal mi ji. Potom utrhl jedno malé poupátko a strčil mi ho za ucho, aby drželo. Já jsem se na něj jen usmála. Na stole a po zemi byly okvětní plátky růží. Vše bylo sladěno do červena.
,,No teda..'' vydechla jsem. Uchichnul se.
,,Prosím, paní Cullenová'' řekl a tím upoutal moji pozornost. Nabízel mi židli. Vždy gentleman..
,,Děkuji'' poděkovala jsem s úsměvem a sedla si na nabízenou židli.
,,Dovolte mi, prosím, dnes zaujmout práci číšníka, baviče a dobrého manžela…'' řekl se šibalským úsměvem.
,,Máte mé svolení, pane Cullene'' řekla jsem se smíchem. On se taky začal smát a sáhl po ovladači na rádio, které nechybělo ani tady. Namířil jím na rádio a během chvilky už jsem poznávala povědomé zvuky. Bylo to moje CD, které jsem dostala od Edwarda a Alice k 18. narozeninám. CD plné Edwardových nahrávek, které hrál na piano. A hlavně tam byla moje ukolébavka.. Vím jistě, že kdybych mohla plakat, plakala bych dojetím. Usmál se a dal přede mě skleničku. Poté odskočil do kuchyně a přinesl kyblík plný ledu, ve kterém byla láhev od šampaňského..
,,Edwarde, ale my přece nemůžeme pít-'''
,,Pšš..ššš..'' přerušil mě a předvedl mi svůj lišácký úsměv. Co to na mě chystá? Zvedla jsem jedno obočí na důkaz toho, že nechápu.. Ale jakmile jsem viděla, co mi nalívá jsem se musela začít smát. Nalil mi plnou sklenici rudě červené tekutiny. Krve. Poté nalil i sobě a pozvedl sklínku a přešel ze své strany stolu k mé. Opřel se o stůl a pozoroval mě. I já pozvedla svoji číši.
,,Na tu nejúžasnější a nejnádhernější manželku, jakou si kdo může přát..'' řekl.
,,Na toho nejlepšího muže na světě a na další roky po jeho boku..'' řekla jsem a ťukli jsme si sklínkami a napili se té životadárné tekutiny. Oba dva jsme vyprázdnili sklínky až do dna. Pak se na mě dlouhou chvíli koukal.
,,Co?'' zeptala jsem se po chvíli.
,,Miluju tě..'' řekl. Usmála jsem se.. Stoupla jsem si k němu. Když byl takhle opřený o stůl, byl přibližně stejně vysoký jako já. Přiblížila jsem se k němu..
,,Já tebe'' řekla jsem. I když jsem byla upírem přibližně rok, pořád mě uchvacovala ta rychlost, se kterou přitiskl svoje rty na mé. Stejně tak tomu bylo i teď. Pohyboval svými rty v souhře s mými. Po dlouhé době, ale pro mě velice krátké se odtrhl..
,,Málem bych zapomněl'' ..řekl.. Podívala jsem se na něj a v očích miliony otazníků.
,,Něco pro tebe mám..'' řekl a vyndal velké pouzdro ve tvaru čtverce. Otevřel ho. Byl tam nádherný náhrdelník a náušnice.. Ostýchavě jsem si musela šáhnout na ten náhrdelník. Ale on víko zaklapl, takže mi to přibouchlo prsty, jako Julii Roberts ve filmu Pretty woman. Zasmál se a víko znovu otevřel. Vzal náhrdelník a sám mi ho dal na krk..
,,Je nádherný, děkuju..'' řekla jsem a i já vytáhla malou krabičku. Byla na ní malá mašlička. Dala jsem mu jí.. Otevřel jí.. Byly to pozlacené hodinky. Zespodu měli vyryté ,,K prvnímu výročí od Belly''. Hned si je nasadil..
,,Děkuju, zlato..'' řekl a políbil mě..
,,A.. ještě něco '' řekl, když se jeho rty opět odtrhly od mých.
,,Hm..?'' ptala jsem se..
,,Jessica, bydlí nedaleko odtud'' usmál se..
,,Vážně?'' vypískla jsem radostí. Jenom přikývl.
,,Oh, miláčku.. Líbí se mi tady čím dál tím víc! Musím jí jít zavolat!'' řekla jsem a objala ho..
,,Lásko, lásko, zadrž.. Jsou tři hodiny ráno, Jessica už bude dávno spát.''
,,Ano, máš pravdu, promiň. Neuvědomila jsem si, že už je tak pozdě. Čas s tebou tak rychle utíká..'' řekla jsem.
,,Neboj, s Jessicou jsem mluvil. Slíbila, že tě přijde navštívit.'' řekl a usmíval se.
,,Díky'' řekla jsem a letmo ho ještě jednou políbila. Jako vždy mě políbil nazpět.
,,Chceš něco vidět?'' zeptal se mě potom. Jenom jsem se povzbudivě usmála a kývla hlavou.
,,Pojď..'' řekl a vedl mě do obývacího pokoje.
,,Posaď se'' řekl a usadil mě na pohovku. Naštěstí ty šaty byly volnější, takže jsem si mohla sednout do tureckého sedu. On mezitím něco hledal v těch skříních u televize. Potom vzal velkou krabici a přišel s ní ke mně. Sedl si vedle mě a sundal víko.
,,Pamatuješ, jak jsi u nás byla prvně? Povídal jsem ti o Carlisleově životě, vzpomínáš?'' ptal se. Jenom jsem kývla.
,,Chceš teď vidět můj život?'' ptal se a v očích mu plálo vzrušení. Jsem si jistá, že mě taky. Usmál se a vyndal z krabice vetší obraz a položil si ho do klína. Opřel se na pohovku a dal mi jednu ruku kolem ramen a já se hlavou opřela o jeho.
,,Moji rodiče'' řekl pouze. Podívala jsem se na ten obraz. Vypadal přesně, jako ten, který si manželé věší nad postel po svatbě, ale tohle nebylo ze svatby. Mezi Edwardovými rodiči byl i Edward. Na téhle fotce mu mohlo být jen pár měsíců.
,,Tak co říkáš? Nebyl jsem fešák už od malička?'' řekl a zazubil se.
,,Byl.. Neznám nikoho hezčího než jsi ty..'' souhlasila jsem..
,,Ne.. Ale znáš.. ty jsi to nejkrásnější stvoření na světě..'' řekl a rychle mě políbil, abych nemohla stihnout zaprotestovat.. Tohle bylo nádherné výročí. Zbytek večera jsme leželi na pohovce a probírali fotky z Edwardova dětství a popíjeli krev.. To byla naše první noc v novém domě.. Nezapomenutelná noc..

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 KikaV KikaV | E-mail | Web | 10. března 2009 v 21:35 | Reagovat

Jéé, zatím je to opravdu nádherné...

2 Holly Holly | 17. dubna 2009 v 16:02 | Reagovat

Hmm zajimave velice se ti to povedlo

3 Stanka Stanka | 10. června 2009 v 10:07 | Reagovat

suhlasiim s tým čo je nadomnou:)) idem na dalsiu kapitolku :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama