Pokud máte zájem o spřátelení, piště mi to prosím SEM !!!Díky předem:)

A pokud máte zájem o to, abych vám zaslala pokračování Satan proles na mail, stačí jen napsat na mail, který jsem kvůli tomu vytvořila, a ze kterého vám to budu posílat... Je to: Satan.proles@seznam.cz :)...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

..HOME..


1.kapitola

25. února 2009 v 21:15 | Dara |  Podvod



1.
Carlisle:
Den začínal jako každý jiný.Hned,jak okny prošlo první sluneční světlo jsem se šel do ložnice převléct a pak do pracovny pro svoji kabelu.Dnes jsem si na sebe vzal nové ryfle,které mi moje žena Esme spolu s mojí dcerou Alicí koupila.Potom jednu košili a na ní pletenou pruhovanou vestu a zamířil si to do pracovny.Po celém stole jsem měl poházené papíry.Všechny jsem je složil do úhledné hromádky,dal si je do desek a desky do kabely.Vyšel jsem z mé pracovny a zamířil si to po schodech dolů,do obýváku.Na naší bílé sedačce seděla moje žena Esme.
Naše ,,děti'' byli všichni pryč.Můj první syn Edward byl s nejmladší členkou naší rodiny,jeho láskou a manželkou,Bellou na Dartmouthu.Jezdili za námi jednou za dva týdny na víkend.Moje druhá dcera,Rosalie byla se svým manželem Emmettem,který byl také můj syn na dovolené v Evropě.Konkrétně ve Španělsku.
Včera mi volali,říkali,že jsou v Barceloně a budou pokračovat dál na východ.Konec jejich cesty prý bude v Polsku.Pojedou přes Řecko,Francii,Švýcarsko,Českou republiku a zajedou se podívat i za jednou upíří rodinou do Volterry v Itálii.Není to ani tak rodina,ale je to mocnost mezi upíry.Ale nejsou,jako moje rodina.Moje rodina pije zvířecí krev.Na celém světě jsem potkal jen jednu rodinu,jako byla ta naše.Sídlila na Aljašce,konkrétně v Denali.Tam taky jela další moje dcera Alice,se svým manželem a zároven mým synem Jasperem na návštěvu.
Říkali,že by se měli vrátit za tři týdny.Všichni nejsou moje děti,ale všechny je tak beru.Nejbližší je mi Edward,můj první syn.Našel jsem ho v roce 1918 v Chicagu,kde umíral na španělskou chřipku. Jeho matka mě před smrtí požádala,abych ho zachránil za každou cenu…Jelikož jsem byl upír,změnil jsem ho do této podoby.Potom jsem našel svoji lásku Esme,která se brzy stala mou ženou.Potom jsme zachránili další členku naší rodiny,Rosalii.Ta si potom na jednom lovu našla chlapce,který umíral a přemněnili jsme ho.Od té doby jsou spolu.Rose a Emmett jsou nerozlučný pár.A potom se k nám přidali Alice a Jasper.Jako poslední do mé rodiny přibyla Bella.Edwardova vyvolená.Seznámili se na střední ve Forks a oba se do sebe zamilovali.Jediným háčkem bylo to,že Edward byl upír a Bella člověk.
Oba se potom vzali a Edward Bellu změnil na upírku.Teď už je moje rodina kompletní.A jsem za to rád.Sešel jsem schody a v tu ránu u mě byla Esme.Upravila mi límeček na košili a políbila mně.
,,Užij si to v práci''řekla mi.Já se jen usmál,ještě jednou ji políbil a vyšel z domu.Šel jsem do garáže,kde obvykle bylo několik aut.Teď tu stál jen můj černý mercedes.Sedl jsem si do auta a kabelu si dal na místo spolujezdce.Otočil jsem klíčky v zapalování a jel do nemocnice,kde pracuji.
Mám staletí praxe odolávat lidské krvi,proto mi nečiní žádné potíže pracovat jako doktor.Mám tuto práci rád.Je mou druhou manželkou.Jen dnes jsem si sebou nebyl jistý.Už dlouho jsem nebyl na lovu.Mojeduhovky byly téměř černé.Musíme si s Esme po práci vyjet a zalovit si.


Zajel jsem na parkoviště a vylezl z auta.Vzal jsem si kabelu a vešel do nemocničních dveří.
,,Dobré ráno,pane doktore''pozdravila mě hned jedna sestřička.Edward mi řekl,že se jí prý líbím.
Edward totiž umí číst myšlenky.Jmenovala se Lusy,byla milá.Ale pro mě byla žena číslo 1 Esme.
,,Dobré,Lusy.Tak co tu dnes máme?''ptal jsem se.
,,Zatím nic.V noci se nic závažného nestalo.Panu Swanovi se přes noc udělalo líp…''řekla.ANo…Pan Swan.
Bellin skutečný otec.Byl to policejní ředitel a můj přítel.Jedinkrát,kdy se v tomto městečku něco děje,šel Charlie do zásahu a byl postřelen na ruce.Charlie nemá ani tušení,co je jeho dcera teď.Ví jen to,že studuje Dartmouth.Musím se za ním jít podívat.
,,Díky,Lusy…Zajdu se za ním podívat…Zavolejte mě,až se bude něco dít.Víte,kde mě hledat…''řekl jsem a usmál se na ní.Ona byla chvíli na rozpacích,ale pak se vzpamatovala a jen kývla a odešla.Já jsem došel do pokoje lékařů,dal si kabelu na svoje místo a převlékl se do doktorkého oděvu.Nakonec jsem si vzal plášť a vyšel z pokoje.Namířil jsem si to do pacientských pokojů.Konkrétně do pokoje s číslem 7.Otevřel jsem dveře a spatřil Charlieho.
,,Ahoj,Charlie…''pozdravil jsem.
,,Nazdárek,Carlisle''pozdravil mě.
,,Tak jak ti je?Slyšel jsem,že se ti udělalo líp...''řekl jsem.
,,Jo,to jo.Vážně je mi líp.A kdy už mě pustíš domů?Už tu ležím dva dny...''stěžoval si.
,,No a ještě si minimálně tři dny poležíš...''řekl jsem mu.On jen zakoulel očima a změnil téma.
,,A jak se má Bells?''ptal se.
,,Jo,dobře.Včera s Edwardem volali.Oběma se vede dobře.Bella chtěla vědět,jak ti je a tak dál.Řekl jsem jí jen to,co vím…Ulevilo se jí...Mám tě pozdravovat.Předpokládám,že dnes bude volat znova…''řekl jsem se smíchem.
,,Taky jí pozdravuj...''řekl a usmál se.
,,Budu'' slíbil jsem.Když jsem si vzpomněl na to,že budeme muset brzy Bellu ,,zabít'',udělalo se mi mírně nevolno.
Samozřejmě,že jí nezabijeme,ale Charlie si to bude muset myslet.Protože,kdyby za ním Bella jezdila,za takových deset let by už mu bylo divné,že Bella vypadá pořád stejně.My upíři totiž nestárneme.Takže si bude muset Charlie myslet,že je Bella mrtvá.Tak to bude nejlepší.Nesmí se dozvědět naše tajemství,kdo jsme.
,,Ehm…Carlisle,můžu se něco zeptat?''ptal se.
,,No jasně'' řekl jsem.
,,No,víš...Všiml jsem si,že máš den ode dne tmavší barvu očí...''řekl a sklopil oči.Byl vnímavý.Aspoň víme,po kom to Bella má.
,,To se ti asi jen zdá...''řekl jsem na to rychle a usmál se.Jakmile jsem to dořekl,vešla do pokoje Lusy.
,,Ehm...pane doktore,někdo se po vás shání…''řekla.
,,Děkuju,Lusy.Už tam jdu...''řekl jsem a začal se zvedat.
,,Ještě se za tebou zastavím…''slíbil jsem Charliemu a vyšel z pokoje.Šel jsem na pokoj lékařů.Vím,nebyl jsem dlouho na lovu,moje smysly nejsou tak dokonalé,jako když jsem po lovu,ale čich mě zatím ještě nezradil.V této budově byl upír.Čím víc jsem se blížil k pokoji lékařů,tím víc ten pach nabíral na intenzitě.Otevřel jsem dveře a spatřil mladšího muže.Upíra.Jakmile mě zaregistroval,zvedl hlavu a podíval se na mě.Měl kontaktní čočky,to se dalo poznat.Takže opravdový upír.Je divné,použít slovo ,,opravdový'',to my jsme přece taky,ale on se očividně živil lidskou krví.
,,Přejete si...?''zeptal jsem se ho.Stále na mě zíral.Do očí mu spadaly pramínky jeho černých vlasů.
,,Dobrý den,Carlisle...''pozdravil.
,,Kdo jste?''ptal jsem se.
,,Mé jméno je Justin.Patřím k Volturiům.Arovi pořád přijde strašně zajímavé,že dokážete pracovat jako doktor a odolávat.Poprosil mě,abych vás pozoroval a patřičně mu potom popsal,jak si vedete...''řekl.Pozoroval?No jistě…Aro se mě už tolikrát pokoušel zasvětit do pití lidské krve,pořád jsem odolával jeho nátlakům.O tom,že pracuji jako doktor ví.Patřičně jsem mu to popsal já,tak proč teď někoho posílá?Něco mi tu nehraje…
,,Jistě…Ale jak tu chcete být vy?Vy,předpokládám se neživíte zvířecí krví.A já vás prosím,abyste nelovil na tomto poloostrově!''řekl jsem.
,,Samozřejmě...Vaši prosbu vezmu na vědomí.Nemějte obavy,budu tu jen pár dnů.Cestou sem jsem se…Najedl v Settlu...Těch pár dnů bez potravy to vydržím...''ujistil mě.Jenom jsem kývl,ale neměl jsem z toho dobrý pocit.Tento Justin má nějakou zvláštní schopnost,tím jsem si jist.Něco z něj vyzařovalo…
,,Ehm..Můžu se zeptat…Jakou máte schopnost?''ptal jsem se.Ach ta zvědavost...
,,No...Nutím lidi i upíry.Nemusím nic říkat,stačí,když se podívám.Potom udělají přesně to,co chci...''řekl.
,,No páni...''řekl jsem obdivně.
,,Dokázal byste mi to?''ptal jsem se.
,,Ale jistě...''řekl a usmál se.Jako na zavolanou se tu objevila Lusy.
,,Pane do-'''začala něco říkat,ale já ji umlčel polibkem.Nechápal jsem,co mě to popadlo…Jen jsem si všiml,že se na mě Justin upřeně dívá.Potom jsem se odtáhl od Lusy,ta na mě koukala s očima rozšířenýma.
,,Promiňte,Lusy...''začal jsem se omlouvat.
,,Ne...N-nic se nestalo...''vykoktala ze sebe a odešla.Chvíli jssem tam stál jako opařený,ale pak mi to došlo.
,,TY?!!''zařval jsem na něj.
,,Už mi věříte?''ptal se.Vrhl jsem na něj vražedný pohled.Kdyby platilo rčení zabíjet pohledem,Justin by byl už sto tisíckrát mrtvý.
,,Co si k čertu myslíš?To jsi mě musel donutit zrovna k tomuhle?!Jak teď budu vypadat?!Jak se jí zbavím?!Co když se to dozví moje žena?!!''rozkřikl jsem se na něj.
,,Omlouvám se…Ale mám tu…úkol…Sám brzy poznáte jaký...''řekl.Jen jsem se na něj znovu zamračil a radši to nechal být.Už aby byl pryč..


Vyšel jsem z budovy,měl jsem polední pauzu.Justin si naštěstí někam odběhl,takže jsem měl aspoň v poledne klid.Aspoň jsem si to myslel.Zašel jsem do nedaleké kavárny,jen tak ze zvyku.Přečíst si noviny.Ale samozřejmě jsem nic nejedl ani nepil.Jakmile jsem se posadil,vzal jsem si noviny a začal číst.Hned mě upoutal jeden článek.
,,V Seattlu opět řádil vrah.V zapadlé části města bylo nalezeno šest mrtvých osob.Byly poměrně dost zohaveny,takže příčina jejich smrti se nedá identifikovat.Jednalo se o čtyři mladé ženy ve věku od 18ti do 21 let a dva muže.Policie jen čeká,jestli tyto vraždy budou pokračovat,jako v loňském roce.''Hned jsem věděl,kdo za touto vraždou stojí.Justin...Byl jsem tak zabraný do četby,že jsem ani nepostřehl,že se ke mně někdo blížil.
,,Mohu?''zeptal se ženský hlas vedle mě.Byla to Lusy.Ta mi tu ještě chyběla.Jak jen jí mám vysvětlit,že jsem ji nechtěl políbit?
,,No…Jistě''řekl jsem a pokynul jí,aby se posadila.Přišoupla si židli blíž ke mně a posadila se.Podíval jsem se na ní jen jednou,ale poznal jsem,že si dala záležet na tom,aby jí to slušelo.Poznal jsem,že měla víc make-upu,než obvykle.
,,Lusy,já…''začal jsem,než mě přerušila.
,,To nic,pane doktore.Mě to nevadilo.Ani mi nevadí,že máte manželku..''řekla.A sakra.Udělala si z toho chybné závěry.Než jsem stihl cokoliv říct,rozdrnčel se mi v kapse mobil.
,,Promiňte''řekl jsem Lusy a zvedl to.
,,Carlisle?''ozval se z telefonu známý hlas.
,,Ano,Edwarde?Děje se něco?''ptal jsem se.
,,Četl jsi noviny?''ptal se.
,,Ano,četl.A vím,kdo to udělal.Víš,Edwarde,mám tu problém.Nechci tebe ani Bellu obtěžovat,vím,že studujete,ale nemohli byste přijet?Nechce se mi volat Emmettovi,když jsou s Rose v Evropě..''
,,Děláš si srandu?''začal se smát do telefonu Edward.
,,No jistě,že přijedeme.Jak by nám to mohlo vadit?Proč by nás to obtěžovalo,odjet ze školy?Nevím,jestli jsi zapomněl,že na studium máme celou věčnost.Nic nám neuteče,když budeme měsíc pryč…''řekl.
,,Tak dobře...Díky.''řekl jsem.
,,Večer jsme tam..''slíbil a zavěsil.Jakmile to zavěsil,začal jsem vyťukávat další číslo.Ozvalo se jen jedno pípnutí,než mi to Esme zvedla.
,,Ano?''ozvala se.
,,Esme,zlato,to jsem já…''řekl jsem.Všiml jsem si,jak se Lusy zamračila,když jsem to řekl.
,,Ano,Carlisle,děje se něco?''ptala se.
,,Ano,děje.Vysvětlím vám to všem doma.''řekl jsem.
,,Komu,všem?''ptala se.
,,Teď volal Edward.Radím ti,aby sis přečetla dnešní noviny.Večer přijede Edward s Bellou.Chvíli tu budou s námi,dokud nebezpečí nepomine''řekl jsem jí.
,,Dobře,uklidím Edwardovi pokoj..''řekla.
,,Díky,zlato''řekl jsem.Potom jsem telefon zaklapl a strčil si ho zpět do kapsy.
,,Budete mít rodinnou sešlost?''ptala se mě Lusy.
,,Ano.Ale nebude tam celá rodina.Další čtyři členové jsou mimo stát.''řekl jsem a usmál se,jen ta ze zdvořilosti.Ona mi úsměv víc než vroucně oplatila.Zadíval jsem se ven,do deště a spatřil Justina,jak se opírá o kmen jednoho stromu.Upřeně se díval.Musel jsem odejít dřív,než by uplatnil svoji schopnost.
,,Já už půjdu zpátky do práce…''řekl jsem jí a začal se zvedat.Hodil jsem přes sebe kabát,dal na stůl bankovku a vyšel ven do deště.Šel jsem za Justinem.První promluvil on.
,,Carlisle,dnes jsem viděl vaši práci,proto pojedu na čas zpátky do Volterry a oznámím to Arovi…''řekl.Nevím proč,ale nevěřil jsem mu.U Volturiů si nemůžete být ničím jistí.Ale nerozebíral jsem to a jenom kývl.
,,Zatím se mějte..''řekl a běžel pryč.Pořád ve mně zanechával ten pocit,jako kdyby lhal.Ale teď jsem to neřešil a zašel do nemocnice.Šel jsem na pokoj lékařů,vzal si kabelu a šel za Charliem.Otevřel jsem dveře,ale Charlie spal.Vzal jsem papír a napsal mu vzkaz.
,,Dnes večer přijede Bella s Edwardem.Řeknu jí,aby se u tebe zítra zastavila.Carlisle''.Dal jsem mu vzkaz pod ruku a odešel.Potom jsem šel hned do sesterny.Byla tam jen jedna sestřička.Byl jsem rád,že to nebyla Lucy.
,,Přejete si,pane doktore?''ptala se.
,,Ano…Beru si na zbytek dne volno,ano?''oznámil jsem.Ona jen kývla a začala něco psát do papírů.Já na nic nečekal a šel ke svému autu.Opět jsem si na zadní sedadlo hodil brašnu a sedl si na místo řidiče.Nastartoval jsem a jel domů.V okolí,kde byly domy jsem jel přiměřenou rychlostí,ale jakmile kolem nikdo nebyl,šlápl jsem na plyn,abych byl co nejdřív doma.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama