Pokud máte zájem o spřátelení, piště mi to prosím SEM !!!Díky předem:)

A pokud máte zájem o to, abych vám zaslala pokračování Satan proles na mail, stačí jen napsat na mail, který jsem kvůli tomu vytvořila, a ze kterého vám to budu posílat... Je to: Satan.proles@seznam.cz :)...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

..HOME..


17.část-Konec?

26. února 2009 v 17:32 | Dara |  Proč tu není?


17.


Sam vrhl významný pohled na Jacoba a pak pokrčil nos.Nevoněla jsem mu.Pak se na mě významně podíval Jacob.
,,Bello,zůstaneš tu!''přikázal mi a vyběhl ze dveří.Slyšela jsem jak zarachotit klíč v zámku.Jak může být tak naivní?Napadlo mě snad tisíc způsobů,jak se odsud dostat,ale všechny by vedly ke zničení domu.Pak už jsem viděla Cullenovi. Blížili se k vesnici,ale obezřetně.Podobně postupovali i Volturiovi a Tanyina rodina.Sam už Cullenovi viděl.A hlavně cítil.Cullenovi se zastavili až před tímto domem a zaujali bojové postavení.Tady zůstali Sam a Leah.Ti se přikrčili také,a začali vrčet.Ostatní běželi k dalším upírům.Pokud vím,tak Jacob běžel k Volturiům.Cullenovi utvořili půlměsíc.V očích jim tikali jiskřičky vzrušení a napětí..Pak se najednou Leah vrhla na Edwarda…
,,Ne!!''zaječela jsem a proskočila ven oknem.Bylo mi jedno,že skončilo na tisíce kousků.Musela jsem zachránit svou lásku.Ač nerada,musela jsem Leah ublížit.Po chvíli se svíjela na zemi v urputných bolestech.Sam na mě zíral a najednou skočil na Emmetta.Edward už stál vedle mě a držel mě v objetí.Já měla vše dokonale pod kontrolou.Živly,mučení,..Dokonale jsem se v tom vyžívala.Sam se mezitím rval s Emmettem v naprosto vyrovnaném souboji.Chvíli co chvíli se střídali na zemi.Jen co ho Sam složil na zem a stál nad ním,Emmett bleskurychle vstal a dal Samovi co proto.Po chvíli jsem neměla to srdce dál Lee ubližovat.Po 10ti minutách se vzpamatovala,ale nevzdávala se.Hned na nás s Edwardem skočila.My se uhnuli a společnými silami se s ní prali.Škrábla mě svojí tlapou,Edward jí mrštil o strom,který se skácel.Pak si k ní došel a začal s ní mlátit o další stromy..Dokonale jsme spolu spolupracovali i poté,co mě ruka přestala bolet.Když jsme to s ní chtěli skoncovat,stalo něco strašného.Uviděli jsme Emmetta,jak leží na zemi bezmocný a Sam se nad ním skláněl a chystal se ho dorazit.To jsem nemohla dovolit.Zlostně jsem se podívala na Sama a během zlomku sekundy už ležel na zemi a nešťastně vyl.Mlátil sebou po štěrku.Emmett se mezitím postavil a vděčně se na mě podíval.Pak najednou přestala s bojováním Leah a přeměnila se do lidské podoby.
,,Bello,přestaň!Jacob je hodně zraněný,Sam musí k němu!''křičela celá zoufalá.Jakmile jsem to uslyšela přestala jsem ho mučit.Sam se postavil,přeskočil nás a běžel k místu,kde byl Jacob.My ho hned následovali.Když jsme přiběhli,už tam všichni stáli a sledovali Jacoba.Hodně těžce dýchal.Ani to moc jako dýchání nevypadalo.Sam se k němu sklonil.
,,Ještě žije''řekl nakonec.
,,Přežije?''ptala se hned Leah a bylo vidět,že jí na Jacobovi opravdu záleží.Možná,že ho i miluje.To by si zasloužil.
,,Možná.Rány by se mu měly hojit samy od sebe,ale jsou moc vážné a hluboké.Když se z toho dostane,bude to trvat hodně dlouho a bude pořád jen v bolestech.Kdo ví,jestli se k nám bude moct ještě někdy přidat''řekl vážným a smutným hlasem.Viděli jsme,jak se ostatní quileuté začínají třást.I Sam. Ale ještě se ovládali.
,,Zmizte!Dělejte,nebo se neudržíme a zabijeme vás!''zařval.Nemusel to říkat dvakrát.Jediné,na co jsem se ještě zmohla než jsme odběhli bylo..
,,Je mi líto,co se mu stalo.Ale neměl mě unášet.Může si za to sám''řekla jsem chladně a běžela se svou láskou domů. Jediné,co mě znepokojovalo bylo to,že nikdo nevěděl jestli válka skončila,a nebo to byl jen pouhý začátek…


Když jsme přiběhli domů,Edward mě velmi silně obejmul. Byla jsem si jistá,že i já ho svírám svými ocelovými chladnými pažemi.Pak se do toho vložil Emmett a začal řvát.
,,PUSU-PUSU-PUSU,…!!!!''také nás nemusel dvakrát pobízet a naše rty se setkali.Už jsem nikdy nechtěla z tohoto náručí…


,,Bello,měl jsem o tebe takový strach..Promiň,nezadržel jsem je včas''řekl mi Edward a hladil mě po vlasech,když jsme byli v pokoji.
,,To nevadí,lásko.Hlavně,že už jsme spolu!''řekla jsem a ještě jednou ho políbila.Byl to dlouhý polibek.Pak někdo zaklepal na dveře.Byl to Aro.
,,Ahoj''zdvořile pozdravil.,,Mohu?''zeptal se.
,,No jistě''řekl Edward.
,,Víte,dnes jste oba dokázali,že se moc milujete.Jsem rád,že jsme mohli přijet a pomoct vám.Už se moc těším na svatbu''řekl.Já a Edward jsme se usmáli.Pak ještě dodal.
,,Bello,víš..s tou tvojí schopností se živly..Nechceš zesílit déšť a hromy a jít si zahrát baseball když jsme se tu všichni takhle sešli?''ptal se s úsměvem na rtech.
Já se taky usmála a venku během pár vteřin začalo opravdu silně pršet a hřmít.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama