Pokud máte zájem o spřátelení, piště mi to prosím SEM !!!Díky předem:)

A pokud máte zájem o to, abych vám zaslala pokračování Satan proles na mail, stačí jen napsat na mail, který jsem kvůli tomu vytvořila, a ze kterého vám to budu posílat... Je to: Satan.proles@seznam.cz :)...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

..HOME..


3.část-Předvánoční šílenství

25. února 2009 v 20:47 | Dara |  Stará láska nerezaví



3. kapitola - Předvánoční šílenství
Bella:
Další den ráno jsem se probudila do jasného,slunečného dne.Takového,jakých je ve Forks sakra málo.Hned o důvod víc,předstírat dobrou náladu…Šla jsem hned do koupelny,vyčistila si zuby,osprchovala se a udělala jsem něco,co zatím nikdy.
Našla jsem stará malovátka,co mi tu nechala Alice a snažila se nějak zamaskovat ty svoje kruhy pod očima a suché řasy.Ovšem nepovedlo se mi to hned na první pokus,takže jsem to musela hodněkrát předělávat.Hlavně řasenku.S make-upem to bylo docela snadné…Snažila jsem se do zrcadla nahodit příjemný úsměv,ale trvalo mi to pěkně dlouho.Už tak dlouho jsem se doopravdy nesmála...Vlasy jsem si nechala rozpuštěné a vzala si na sebe jen černé triko s tříčtvrtečními rukávy a rifle.Nevypadla jsem zas tak špatně.Ale chtěla jsem se zařadit zpět do školního kolektivu,takže se musím obětovat,všechny zdravit a pořád se usmívat.Bude to hodně těžké,ale musím to zvládnout.Bylo celkem brzy a tak jsem se rozhodla,připravit pro sebe a pro Charlieho snídani.Ve spíži jsem našla ještě nějaké koblihy a toasty.Toasty jsem natřela marmeládou,koblihy pocukrovala a připravila na stůl.A co teď?Pořád jsem měla ještě dost času do začátku školy.
Zapnula jsem si televizi a chvíli se na ní dívala.Nic zajímavého neukazovali,takže jsem dala jenom míň zvuk,abych mohla přemýšlet,ale aby tady nebylo takové ticho.Ticho,které by mě donutilo myslet na něj.Na Edwarda.Moje myšlenky se nebezpečně blížily k této hranici.Hranici obrovské bolesti…Co asi teď dělá?Jak se má?Už na mě zapomněl,nebo na mě stále myslí,tak jako já na něho?Z mého nebezpečného přemýšlení mě vytrhl až Charlie.Pomalu a těžce scházel ze schodů.A přetvářka začíná...
,,Ahoj,tati.Co si dáš k pití?''zeptala jsem se ho.Vypadal snad ještě víc vykuleně,než včera při večeři.
,,Aboj,Bells.No...Ehm...Asi kafe...''řekl a snažil se usmát.Já jsem dala vařit vodu a připravovala hrnky,zatímco on si sedal ke stolu.

,,Bells,vážně je ti dobře?''ptal se při snídani.
,,Je mi fajn,tati.''odpověděla jsem mu a sklopila oči.
,,S těmi Vánoci s Blackovými jsi to myslela vážně?''ptal se dál.
,,Absolutně vážně''potvrdila jsem mu.
,,Tak fajn…Budou u nás,nebo my u nich?''ptal se.
,,Proč se ptáš mě?''ptala jsem se a usmála se.
,,No...My jsme chlapi...Mezi námi budeš ty,jediný ženská...Ty to budeš mít na starosti''řekl a pobaveně se usmál.
,,Tak fajn.Bude to tady.Přece jen...je to tu větší...Líp se sem vejdeme...''odpověděla jsem mu.Přikývl.Chvíli jsme se jen na sebe dívali přes stůl,než jsem si všimla hodin za jeho hlavou.
,,Do háje!Tati,jdeme oba pozdě!Za deset minut mi začíná škola!''řekla jsem rychle a sbírala si věci.Ani jsem si neuvědomila,jak dlouho jsem o něm přemýšlela.Zdálo se mi,že to nebylo zas až tak dlouho.Sotva jsem začala…Ale je to tak lepší.Musím se naučit odolat pokušení.Musím s tím přestat…A pokud budu chtít,opravdu se mi to podaří…Ovšem otázka je,pokud vůbec chci zapomenout...Odpověď je jasná-NECHCI!...A v tom byl ten problém...
,,Odvezu tě...''nabídl se Charlie.
,,Fajn''řekla jsem mu a usmála se.

Charlie zastavil u chodníku a já vystoupila z auta.Ještě jsem mu zamávala a běžela vstříc první dnešní hodině.A taky první hodině,kde se budu snažit,vrátit se do normálu…

Jako první hodinu jsem měla angličtinu.Jessica už seděla na svém místě a nezaujatě se dívala na tabuli.Ani nečekala,že s ní začnu mluvit,jak jsem to dělávala každý den…Položila jsem si věci na stůl a podívala se na ní.
,,Ahoj,Jessico''pozdravila jsem ji.Pomalu se ke mně otočila a vytřeštila oči.
,,Bello?''řekla nejistě.
,,Ano''odpověděla jsem a usmála se.Chvíli na mě zírala s otevřenou pusou a potom mě rychle objala.
,,Jsi zpátky!!Stýskalo se mi,Bello''řekla a pořád mě drtila ve svém objetí.Měla jsem radost,že měla radost...
,,Mě taky''odpověděla jsem.
,,Co to s tebou bylo?''ptala se.
,,Copak to nevíš?Nepostřehla jsi,že Cullenovi před třemi měsíci odjeli a že jsem milovala jednoho z nich?!''vyjela jsem na ní trochu moc prudce.Udeřila na to místo,kde to opravdu bolí.Chvíli tam jen seděla a dívala se do stolu.
,,Ach,promiň,Jess...Já jen že...Pořád...Nemůžu zapomenout...Hodně to bolí...''povzdechla jsem si.
,,Ne,ty promiň.Neuvědomila jsem si,že bych ti tím mohla ublížit...''řekla a omluvně se usmála.Úsměv jsem jí oplatila...

Celou hodinu jsme nedávaly pozor a živě diskutovaly.Při obědě jsem se vrátila opět ke stolů svých kamarádů,kteří mě rádi přivítali zpátky.Hlavně Angela z toho měla velkou radost...Po obědě jsem se pokusila přežít biologii a tělocvik a hned potom jsem zamířila na parkoviště,kde jsem se rozloučila s kamarády a vydala se na nákupy...

Byla jsem v nákupním centru Forks.Všude vysely všemožné Vánoční ozdoby atd…Šla jsem hned do prvního obchodu ,ale ten mě moc nezaujal.Pro tři dospělý chlapy přece nebudu kupovat hračky pro pětileté děti.Ale v druhém obchodě už jsem byla úspěšná a Charliemu a Billymu jsem koupila měsíční předplatné vitamínu P...Piva...Snad budou mít radost...Jediné,co mi ještě chybělo byl dárek pro Jacoba a pro Jess,Angelu a Mikea.A také pro Renée s Philem.V hlavě jsem se už dlouhou dobu zaobírala myšlenkou,poslat vánoční pohled do Denali.Nenapadlo mě jiné místo,kam by mohli Cullenovi jít.Ovšem nechtěla jsem se vnucovat.Jen ze slušnosti... Jen jeden malý dopis pro Esme.A v tom žádost o to,aby to neříkala Edwardovi,pokud je s nimi.Nepsala bych nic o tom,jaká je ze mě chodící troska.Jen ,,Veselé Vánoce,Bella''...Malý neškodný dopis...Zrovna jsem šla kolem papírnictví,takže jsem využila příležitosti a našla jeden docela pěkný vánoční pohled.Zaplatila jsem a pohled si dala do desek,co jsem měla v tašce na zádech,aby se mu nezmuchlal...Pro Mikea jsem koupila CD,o kterém říkal,že by si přál a pro Jacoba jsem koupila atlas aut od r. 1940 do teď.On už stejně zná skoro všechna auta nazpaměť,ale ode mě snaha byla...Renée pošlu jen fotky,co nafotím-Charlieho a mě a pro Jessicu a Angelu...Vážně nevím...Zeptám se jich,co by si přáli.

Dojela jsem domů jen tak tak,abych stihla uvařit večeři.Charlie přijel celý utahaný a po večeři se natáhl v obývacím pokoji na gauč a pustil si konec zápasu.Dnes začínám s dárky…Doběhla jsem si nahoru pro foťák a běžela dolů,kde jsem vyfotila Charlieho.Nejdřív vypadal vyděšeně,ale pak mi s focením rád pomohl.Nafotili jsme celý film usměvavých fotografií a potom jsem šla na půdu a vytáhla krabici s vánočními ozdobami a světýlky.Když jsem položila tu ohromnou krabici na stůl v obýváku,Charlie ztuhl.
,,To chceš už teď věšet světýlka a zdobit dům??''ptal se.
,,Tati,Vánoce jsou už příští týden!!Přece v ulici nebudeme poslední,kdo nebude mít nazdobený dům!''řekla jsem mu a usmála se.On se vzpamatoval a nabídl se,že vyzdobí dům zvenku.Vzal si světýlka a šel ven.Zvenku jsem slyšela už jen,jak staví žebřík a jak šmátrá po střeše.Já jsem si to vzala na starosti vevnitř.Asi po půl hodině na mě Charlie zavolal,ať se jdu podívat.Vyšla jsem před dům a nevěřila svý očím.Opravdu se mu to povedlo.Dokonce jsem mu i zatleskala.On se jen usmál,ale najednou se něco stalo.Jak byl Charlie v rozpacích,zapomněl se chytit žebříku a spadl na zem.Bylo to asi 5 metrů...
,,Tati!''zakřičela jsem a hnala se k němu.Ulevilo se mi,když jsem zjistila,že neztratil vědomí.
,,Bello,to je dobré...AU!''snažil se mě utěšit.
,,Tati,pojď,dovezu tě do nemocnice!''řekla jsem mu a pomohla mu se postavit.Nakonec jsem si s ním sedla do jeho policejního auta a vyjela z příjezdové cesty.Mířila jsem rovnou k nemocnici.Charlie byl opravdu v pohodě,dokonce i vtipkoval.
,,Bello,tu rychlou jízdu jakože nevidím a ty průjezdy křižovatkami na červenou taky ne...''nervoval se vedle mě na sedadle spolujezdce.Určitě bude mít něco s rukou.Celou dobu si jí držel a snažil se předstírat,že ho nic nebolí...

Seděla jsem v čekárně a netrpělivě ťukala botou do země v pravidelném rytmu.Asi po hodině Charlie vyšel z ordinace a levou ruku měl v sádře.Jak jsem si myslela...
,,Tati!''povzdechla jsem si a objala ho.
,,Bello,je to v pohodě.Pojď,pojedeme domů a doděláme ty vánoční záležitosti''řekl a usmál se.Při tom mě táhl ven z nemocnice.
,,No to ani náhodou!Ty si hezky lehneš a budeš odpočívat!Já to dodělám!''řekla jsem mu na to,když jsem si sedala do auta.
,,No to ne.Rád ti pomůžu…''řekl.Nemělo cenu se s ním hádat...

Nakonec mi pomohl dělat cukroví asi až do dvou ráno.Potom mě poslal spát.Ráno mě čekal poslední den školy v tomto kalendářním roce.Toho nejlepšího roku,jaký jsem zažila...Ovšem kromě posledních pár měsíců...Charlie musel zůstat s tou rukou doma,takže jsem mu ráno jen nechala snídani na stole a nechala ho se prospat...

Poslední den uběhl jako voda a dokonce jsem se dozvěděla,že Jessica by si přála jednu knihu a pro Angelu jsem vymyslela,že když tak ráda fotí,koupím jí aspoň pořádné album.Po škole jsem jela vyvolat fotky ze včerejška a dokoupit dárky pro Jess s Angelou…Dojela jsem domů,kde jsem našla spícího Charlieho na gauči.Všechno nádobí bylo uklizené a i cukroví slepené.Jak to mohl dokázat s jednou rukou?...Musím se ho na to zeptat…Ovšem teď jsem měla důležitější práci a musela jsem to stihnout dřív,než se Charlie probere.Doběhla jsem si k sobě do pokoje,kde jsem nechala tašku a a vzala si ten vánoční pohled,papír a propisku.Sedla jsem si za stůl a začala psát.Na pohled jsem napsala jen ,,Veselé Vánoce přeje Bella'' a na papír jsem začala psát skutečný dopis.

Nejdražší Esme,
Doufám,že ti nevadí,že jsem si dovolila poslat ti přání k Vánocům.Pokud to čteš,znamená to,že jste opravdu u Tanyi v Denali a že jsem nevyhodila pár dolarů zbytečně.Chtěla jsem tě moc poprosit,abys to,že ti píšu neříkala Edwardovi.Určitě na mě už zapomněl a možná by mu to bylo jedno,ale přece.Z vaší rodiny jsi mě napadla jedině ty.Poslat tenhle dopis Edwardovi,bude mě nenávidět.Poslala bych ho Emmettovi,udělal by si ze mě srandu.Poslala bych to Rosalii,určitě by z té lásky ke mně dala ten dopis Edwardovi.Kdybych to poslala komukoliv jinému,Edward by se to dozvěděl.Doufám,že ti to nevadí...Musím říct,opravdu se mi stýská.Po tobě,Carlislovi,Alici,Emmettovi,Jasperovi,dokonce i po Rosalii...po Edwardovi...Trvalo mi opravdu dlouho se z toho trauma dostat.Vlastně,opravdu normálně funguju jen dva dny...Díky Charliemu.On mě potřebuje.To kvůli němu se snažím...žít. Představ si,včera si zlomil ruku.Pokoušel se ozdobit dům světýlky a spadl ze žebříku...
Veselé Vánoce,nevzpomínej na mě ve zlém…
…Bella

Papír jsem přeložila napůl a do něj vložila pohled.Papír s pohledem jsem vložila do obálky a na obálku napsala adresu,kterou jsem si zjistila.Když jsem šla po schodech dolů,zrovna se Charlie probral.
,,Ahoj,Bell.Ty už jsi doma?To jsi mě měla vzbudit...Doděláme to cukroví?''ptal se.Překvapilo mě,že se do toho tak hnal.
,,Jasně,tati.Jen si skočím na poštu s dopisem a hned potom se na to vrhneme,jo?''řekla jsem.
,,Jasně,tak já to zatím připravím''nabídl se.Jen jsem se usmála,vzala si bundu a jela autem na poštu,kde jsem poslala dopis,směr Denali.

,,Ehm,tati.Můžu se zeptat,jak jsi slepoval cukroví s jednou rukou?''ptala jsem se ho pochybovačně,když jsme vytvarovávali těsto.
,,No...Dopoledne se tu na mě byl podívat Billy,tak mi pomohl''řekl.
,,Takhle ho využívat''řekla jsem a zasmála se.
,,Sám se nabídl!''nedal se a taky se zasmál.

Když jsme dodělali cukroví,dívali jsme se na vyvolané fotky,co jsme nafotili včera.Potom jsme společně napsali Renée dopis a já ho jela opět poslat.Když jsem přijela domů,parkovalo na příjezdové cestě něčí auto.Byla jsem zvědavá,kdo to je,a tak jsem šla dovnitř.Byl to Jacob s Billym.Od někoho si vypůjčili auto,protože to jejich nešlo nastartovat. Všichni koukali na zápas,a tak jsem pak šla k sobě do pokoje,kde jsem si sedla na zem a začala balit dárky do balícího papíru.Po chvíli se ozvalo tiché zaklepání...Byl to Jacob...
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama