Pokud máte zájem o spřátelení, piště mi to prosím SEM !!!Díky předem:)

A pokud máte zájem o to, abych vám zaslala pokračování Satan proles na mail, stačí jen napsat na mail, který jsem kvůli tomu vytvořila, a ze kterého vám to budu posílat... Je to: Satan.proles@seznam.cz :)...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

..HOME..


5.část-Nový začátek

25. února 2009 v 20:54 | Dara |  Stará láska nerezaví


5. kapitola - Nový začátek
Edward:
Vyšel jsem ze dveří ven a rozběhl se.Běh a lov jsou poslední dobou jediné činnosti,které dělám docela rád.Dokážu se při tom trochu odreagovat a aspoň na chvíli se nemučit zevnitř.Jasně,nemůžu se odreagovat úplně,ale jsem o moc víc klidnější a víc dám sebou,než když jen tupě sedím na sedačce v pokoji.Musel jsem něco dělat.Aspoň chvíli nemyslet na to,jaký jsem blbec,že jsem opustil lásku svého života...Že jsem opustil svůj život...

Doběhl jsem na jednu louku ve středu Denali National Park a tam se posadil na zem.Dělám správné rozhodnutí?Je lepší tu zůstat,nebo jet do Evropy?Nebo snad do Forks?...Položil jsem se na zem a opět nekladl mým myšlenkám žádné hranice.Stejně se mi nejlépe přemýšlelo,když jsem sám někam vypadl.Tohle místo bylo ideální pro přemýšlení.Nechtěl jsem v domě moc přemýšlet o Belle.O našem prvním výletu,první večeři,prvním polibku...Když jsem přemýšlel o takových věcech,měl jsem často chuť něco rozbít.Ne zlobou na to,co se dělo,ale na to,že já hlupák jí opustil a teď tady truchlím...Pro takové věci by nebylo moc dobré zůstat v domě,abych nakonec Tanye nedlužil nový dům...Radši jsem byl sám někde venku,kde jsem mohl složit k zemi pár stromů a nikomu to nebude vadit...

Vedle sebe jsem uslyšel pohyb.S trhnutím jsem otevřel oči a posadil se.Vedle mě tiše seděla blonďatá upírka...Tanya...To mě musí vyrušit vždy,zrovna v tom nejlepším?!
,,Ahoj''pozdravila nesměle.
,,Ahoj''odpověděl jsem podrážděně.
,,Edwarde,jsem ráda,že jsi se rozhodl zůstat''řekla mi.
,,Ještě se to může změnit.To,že jsem řekl,že neodjedu do Evropy neznamená,že nemůžu jet někam jinam...''odpověděl jsem chladně…Chvíli bylo ticho.
,,Stále jí miluješ?''zeptala se opatrně po chvíli.Povzdechl jsem si a sklonil hlavu.
,,Nikdy nepřestanu''odpověděl jsem.A jsem si stoprocentně jistý,že je to pravda.

Uběhly dva týdny od té doby,co za mnou Tanya přišla na louku.Od té doby jsme spolu trávili většinu času.Chodili jsme spolu na lov,někdy si jen tak zaběhat,nebo si jen tak popovídat.Po těch dvou týdnech jsem si uvědomil,že jsem udělal dobře,že jsem nikam nejel.Kdybych teď byl v Evropě,určitě bych neustále myslel na jediný smysl mé existence a nadával si za to,že jsem ji opustil.Ne,že bych to tady nedělal,ale tady mám milující rodinu a přátele,kteří mi s tím mým břemenem pomůžou.Ale stejně největší část nesu já...A hlavně největší vinu na tom všem...Kdybych teď byl v Evropě,nebyl bych tady ,v Denali,se svou rodinou a přáteli,kteří mi pomáhají.Kromě Alice,Emmetta a Rose.U Alice s Emmettem to chápu,měli Bellu moc rádi,ale Rosalie mě zarážela.Vždyť jí nenáviděla,chtěla jet pryč,a když už jsme to konečně udělali a odjeli,je na mě naštvaná,že jsem to udělal,nechal tam Bellu a chce zpátky...Ještě do včerejška jsem si myslel,že je Esme šťastná,když já jsem šťastný,ale od včerejška...Nevím,co se to s ní stalo.Pořád mi neukazovala myšlenky a když už,pořád myslela na Bellu a soudila mě za to,že jsme odjeli.Chová se tak od okamžiku,kdy jí včera přišel dopis...Nechápal jsem to...Esme si ho přečetla,nejdřív byla šťastná,ale potom smutná.Tehdy přišel ten zvrat u ní.Zavolala si k sobě Alici a obě se zavřeli do jedné ložnice.Vím jen,že si i Alice ten dopis přečetla,začla se chovat stejně jako Esme,co se týče blokování myšlenek, ale její nenávist ke mně rostla geometrickou řadou.Obě dvě mě v duchu posílali do horoucích pekel za to,že jsme odjeli.A obě dvě se mnou nemluvili.Esme jen když musela a Alice ještě míň,než předtím-a to mi toho předtím taky moc neřekla.Většinou jen odpovídala na moje otázky.Ale jinou odpověď než ano nebo ne jsem od ní neslyšel...Ale podstatu,to co bylo v dopise,úspěšně zakrývali.Dopis pak hned spálili v krbu,asi abych si ho nemohl přečíst...Co mi tajili?...

,,Edwarde,pojď se mnou,prosím''vytrhla mě z přemýšlení Tanya.Byla oblečená v bundě,s šálou a rukavicemi stejné bervy.Dokonale ladily s její černou bundou.
,,A kam?''zeptal jsem se.
,,Uvidíš''řekla a táhla mě ven.Jediné,čeho jsem si mohl všimnout bylo,že po mě Alice s Esme vrhli vražedný pohled.Jen tak tak jsem si stihl vzít bundu a šálu z věšáku...

Běželi jsme zasněženým lesem.Zanedlouho jsme doběhli k jednomu paloučku,kde jsme se zastavili.Tázavě jsem se podíval na Tanyu.Ukázala na zem.
,,Stopy''upřesnila.Ihned jsem je poznal.Nebyly staré.Nasál jsem vzduch a ucítil pumu.Tady,v okolí pár kilometrů byly pumy ojedinělou výjimkou.Když jsem chtěl pumy,musel jsem jet autem hodně daleko,než jsem na nějakou narazil...Usmál jsem se na Tanyu a rozběhl se po stopách pumy...

Vrátil jsem se zpět na palouk.Tanya tam byla.Čekala na mě.Seděla uprostřed louky.Dokonale splývala s krásou okolní přírody.Došel jsem až k ní a také se sesunul na zem.Seděli jsme asi metr od sebe a chvíli mlčeli.Vzájemně jsme se tomu druhému dívali do očí…Po chvíli se Tanya usmála.
,,Tak jaký byl lov?''zeptala se zdvořile.Usmál jsem se a zavřel oči.
,,Výborný.Díky''řekl jsem.Ale když jsem otevřel oči,Tanya tam nebyla.Podíval jsem se okolo sebe,ale nikde jsem jí neviděl.Najednou mě něco praštilo do hlavy.Byla to sněhová koule.Cítil jsem,jak mi malé částečky padají za bundu.Tanya najednou stála mezi stromy a strašně se smála.Taky jsem se zasmál,rychle k ní doběhl a svalil ji na zem.Při tom jsem na ní sypal sníh a ona se tomu smála a prala se se mnou.Každou chvíli jsme se střídali na zemi.Jednou jsem ležel já a jindy ona…Nakonec jsme skončili v poloze ležmo.Ona ležela a já na ní.Za hlavou jsem jí z toho boje ještě držel ruce,které jsem hned uvolnil.
,,Edwarde''zašeptala Tanya a pohladila mě po tváři.Nevěděl jsem co dělat a ani co říct,takže jsem se jen nejistě usmál.Úsměv mi oplatila.Měl jsem možnost vidět všechny ty jiskřičky v jejích očích...Mám je tam taky?...Po chvíli ticha se Tanya trochu napřímila,znovu pohladila můj obličej a zvedla hlavu,aby dosáhla na mojí.Chvíli se mi dívala do očí a oddechovala.Poté si ale dodala odvahu a přitiskla se svými rty na mé.Chvíli mě letmo políbila potom se na mě znovu podívala,aby odhadla mou reakci.Na nic jsem nečekal a začal jí polibek oplácet,ale mnohem tvrději a vášnivěji.Jí,zdá se,to nevadilo.Nevím,co se stalo,ale najednou jsem seděl a ona seděla obkročmo na mě.Rty jsme byli stále spojení.Ona měla ruce okolo mého krku a čím dál tím víc se ke mně tiskla.Nevím,co mě to popadlo,ale pořád jsem dělal souhru mých rtů s jejími a rukama,které jsem měl na jejích zádech jsem jí pomáhal v tom,abychom na sobě byli doslova nalepení...Oba dva jsme netušili,až v co se tento polibek zvrtne,ale podstatné bylo,že jsme najednou oba leželi na zemi a nechtělo se nám přestat.Jako upírům nám nebyla zima,takže nakonec naše bundy skončili poházené někde kolem nás.Až když jsem ucítil,jak moje ruce putují pod její triko,uvědomil jsem si,co dělám.Rychle jsem se od ní odtáhl a v tu ránu byl na druhém konci louky opřený o strom.Jak jen jsem mohl??Bella,Bella,Bella.V hlavě mi pořád znělo její jméno.Tanya se rychle posadila a přeběhla ke mně.
,,Promiň,Edwarde''zašeptala a dala mi ruku na tvář.
,,Ne,to já za to mohu.Neměl jsem to dovolit,neměl jsem zajít tak daleko...''řekl jsem a šel si pro bundu,která byla na druhé straně louky.
,,Lituješ toho?''zeptala se Tanya opatrně po chvíli,když jsem si nandával bundu.Tahle otázka mě zarazila.Co říct?...Pravdu nebo lež?...
,,Ne...Ale musím jít''řekl jsem jí rychle a běžel zpět k domu a nechal jí tam stát samotnou.Usmívala se...
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 monulik monulik | E-mail | 27. srpna 2009 v 14:17 | Reagovat

:-(

2 KATECuLLeN KATECuLLeN | 17. září 2009 v 15:05 | Reagovat

já chem aby sa vratil k Belle

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama