na Blog.cz

Tady je další jednorázovka od Lesslee s názvem ,,Další tah''!!!!:)

Tmavovlasá dívka seděla na bílé posteli a přemýšlela.

"Takže, když posunu koně sem…" mumlala "takhle by to bylo.. ale ne. ..Ne, ne… co by jsem jen…" od soustředění mračila bledé hladké čelo a očima propalovala šachovnici, která ležela uprostřed místnosti. Venku se pomalu stmívalo, ale dívka si toho nevšímala.

"A kdyby věž šla sem…" zašeptala po dlouhé chvíli a ústa se jí náhle roztáhla do úsměvu " Ano, mám to! A podívejme se, jak si poradíš s tímhle. ŠACH!" Řekla s radostí v hlase.

Vstala a pomalu došla k šachovnici, aby pohla tou správnou figurkou.

Na chodbě stála mladá žena a se zájmem pozorovala dívku v místnosti, která upřeně hleděla na šachovnici.

"…a Melanie je třeba dát léky. Zase nemůže spat," ozvalo se těsně za ženou a ona skoro vyskočila od leknutí, jak byla zaujatá pozorováním dívky s tmavými vlasy a překvapivě bledou pokožkou. Otočila se za sebou a uviděla doktorku a sestřičku. Sestřička se vzápětí sebrala někam dozadu ale doktorka zůstala u ženy.

"Á, vy už jste tu," zkonstatovala.

"Ano, těší mě. Vy musíte být doktorka Hertzová, že? Já jsem Veronica."

"I mě velmi těší, slečno. Věřím, že budete pro kliniku přínosem"

Veronica se usmála a opět se zadívala na tmavovlasou dívku.

"Zaujala vás?"

"Prosím?"

"Říkám, že vás zaujala" zopakovala doktorka.

"Ano, zaujala. Jakoby z něčeho…" rozpačitě rozhodila rukama Veronica.

"Přesně vím, o čem mluvíte. Nejste jediná, která si toho všimla." Důvěrně na ni mrkala doktorka "ta dívka má neuvěřitelné charisma"

"Co jí je, jestli se smím zeptat? Nevypadá jako ostatní…!"

Doktorka si vzdychla

"Víte.. její snoubenec zemřel nějakým, divným způsobem"

"Chudák holka.." vzdychla slečna.

"Ano, chudák. Ze začátku to nesla velmi těžce, potom ale.. No, dívka už nerozeznává sen od skutečnosti. Byli si velmi, velmi blýzcí, ten chlapec,.. no nektěří lidé říkají, že jeho rodina nebyla jen tak ledajaká.."

"Byli "jiní" než my?" překvapivě se zeptala Veronica.

"No, jsou tací, kteří si to myslí," vyhýbavě odpověděla doktorka a zadívala se na dívku, která se právě posunovala jednu figurku na šachovnici.

"Co to dělá?" překvapivě vyvalila oči Veronica.

"No to je na tom všem to nejzvláštnější… hraje šachy."

"Ale, co je na tom tak zvláštní?"

"Hraje je každý den už rok. Ale, dost řečí," řekla doktorka, jakoby si právě uvědomila že mají moc práce na to, aby čas zabíjela tímto rozhovorem. "Můžete se jí na to zeptat sama. Je to jediná věc, o které si ráda povídá. A cestou jí vemte léky. Když už jste tu, můžeme vás k nečemu využít," s úsměvem řekla doktorka a už se chystala odejít, ale ještě se zastavila a dodala, " A ještě něco, říkejte jí Bello."
O_o

"Ahoj Bello, donesla jsem ti tvoje léky."

"ó děkuji," řekla dívka a zvědavě se podívala po ženě.

"Promiň, nepředstavila jsem se. Jmenuji se Veronica a jsem nova sestra."

Bella jen kývla hlavou, protože právě zapíjela léky, které jí podala I se sklenkou vody.

"Poslouchej Bello. Ty hraješ šachy?"

"Ano," odpověděla s úsměvem," hrajeme už rok. A tahle hra je obvzlášť dlouhá. Pořád ji nemůžeme dohrát."

"HrajeTE? S kým hraješ?"

"No přece s mím Edwardem" usmála se Bella

"S tvým snoubencem?"

"Ano. Víte, já udělám jeden tah přes den a v noci je řada na něm,"

Žena se obrátila na odchod, ale před dveřmi se najednou obrátila nazpět a zeptala se na otázku, která ji ležela na jazyku.

"A jak víš, že je to on?"

"No nejdřív jsem si myslela, že nadobro odešel" Bella se zamračila. "Byla jsem hloupá že jsem si to myslela. Edward by mě NIKDY neopustil. A potom, jednou přišel za mnou v noci a zeptal se, jeslti si nechci zahrát šachy, Od té doby hrajeme každý den. "

Bella se skoumavě zadívala na sestřičku.

"Víte, že je můj snoubenec mrtvý?" zeptala se jí a rentgenovala ji přitom pohledem.

"ano vím." Odpověděla a tentokrát se opravdu odebrala pryč.

"Nikdo mi tady nevěří," řekla Bella do ticha, když se zavřeli dveře "z toho by se člověk zbláznil" když tohle vypustila z úst, musela se sama sobě zasmát.

"A co když jsem se skutečně zbláznila už dávno?" zašeptala potichu a lehla si do postele. Když ji přepadla tohle stare obviňování, musela si lehnout a lednoduše se z toho vyspat.

Tmavovlasá dívka už dávno spala, když se nad jejím tělem vznášel jakýsi stín. Chvíli jí vysel nad hlavou ale za okamžik se přemístil nad šachovnici….. Královna se začala pomalu posunovat…